Soustředění a myšlení u dětí 4–6 let: co je v normě a jak ho rozvíjet

Jak dlouho se dítě dokáže soustředit a co všechno už zvládne promyslet. Právě pozornost a myšlení patří k oblastem, které rodiče v předškolním věku často sledují a někdy i řeší s obavami. Vývoj ale není o výkonu ani o porovnávání. Jde o postupné zrání, které lze přirozeně podporovat v běžných každodenních situacích.

Jak se vyvíjí pozornost a myšlení mezi 4. a 6. rokem

Ve čtyřech letech je pozornost dítěte stále hodně proměnlivá a silně závislá na tom, co ho zaujme. U oblíbených činností dokáže vydržet soustředěné překvapivě dlouho. Jakmile ho ale aktivita nebaví, jeho pozornost rychle odplouvá jinam. Zároveň se postupně objevuje schopnost soustředit se i na úkol, který nepřišel z vlastní iniciativy, ale zadal ho rodič nebo učitelka.

Kolem pěti let už většina dětí zvládne cílenou činnost přibližně 10 až 15 minut. U šestiletých předškoláků se dostáváme zhruba k 15 až 20 minutám soustředěné práce, pokud dítě rozumí zadání a úkol odpovídá jeho věku. Právě v tomto období se pozornost a myšlení výrazně propojují se školní zralostí.

Co uvádí RVP PV a doporučení pro předškolní vzdělávání

RVP PV popisuje v oblasti "Dítě a jeho psychika" rozvoj poznávacích schopností, myšlení a předmatematických představ. Nepracuje s konkrétní délkou soustředění v minutách, ale s tím, co by dítě mělo postupně zvládat. Patří sem například schopnost vnímat, porovnávat, třídit, hledat souvislosti a řešit jednoduché problémy.

V "Desateru pro rodiče dětí předškolního věku" se jako důležitý bod objevuje také schopnost soustředit se v rušnějším prostředí a dokončit přiměřeně náročný úkol.

Jak vypadá běžná pozornost v praxi

U zdravě se vyvíjejícího předškolního dítěte se běžně setkáme s tím, že:

• dokáže poslouchat krátkou pohádku a odpovědět na jednoduché otázky
• zvládne dokončit kresbu, jednoduchý pracovní list nebo úkol u stolu
• když se na chvíli zasní, dokáže se k činnosti znovu vrátit
• rozumí jednoduchým pokynům typu "nejdřív tohle, potom tamto"

Zpozornět je na místě tehdy, když se dítě téměř nedokáže udržet u žádné činnosti, nepomáhá ani střídání aktivit nebo krátké pauzy a zároveň se objevují potíže v chování, řeči nebo motorice.

Jak doma podporovat myšlení a předmatematické dovednosti

Pozornost a myšlení lze rozvíjet nenápadně, bez tlaku a přirozeně v běžných situacích. Pomoci mohou například tyto aktivity:

• Hry na paměť, jako je pexeso, hledání dvojic nebo Kimova hra, kdy dítě hádá, co ze stolu zmizelo
• Třídění předmětů podle barvy, tvaru, velikosti nebo materiálu, například kostek, víček nebo knoflíků
• Porovnávání a řazení, kdo má delší tužku, víc kostek nebo vyšší věž, případně skládání věcí od nejmenšího po největší
• Hry s čísly, třeba když společně počítáte schody, hračky nebo talíře při prostírání, jen tak mimochodem a bez stresu
• Společné plánování, například "Nejdřív se oblečeme, pak snídaně, potom školka", kdy se dítě učí vnímat posloupnost kroků

Kdy zpozornět a vyhledat odbornou pomoc

Smysl má zvážit konzultaci s pedagogicko-psychologickou poradnou, dětským psychologem nebo speciálním pedagogem, pokud:

• dítě nedokáže udržet pozornost ani několik minut u činností, které by běžně děti bavily
• působí dlouhodobě výrazně odpojeně, nebo naopak velmi neklidně a impulzivně
• potíže přetrvávají delší dobu a nedaří se je zmírnit ani při citlivém přístupu doma i ve školce
• přidávají se problémy v řeči, motorice nebo chování, které dítěti výrazně ztěžují běžné fungování

Jak soustředění souvisí s úspěchem v první třídě

V první třídě nejde jen o to, kolik toho dítě zná, ale hlavně o to, jak s těmito znalostmi dokáže pracovat. Dítě, které se umí přiměřeně soustředit, porozumět zadání a vydržet u činnosti, má výrazně lepší start než dítě, které sice zná písmena a čísla, ale neumí je využít v rámci společné výuky. Právě proto patří pozornost a myšlení k důležitým oblastem předškolní přípravy i školní zralosti.